Nohy a chodidla - funkce, vznik a prevence zdravotních potíží.

Pletenec dolní končetiny, dolní končetina, noha, chodidlo… extenze, flexe, pronace, supinace, rotace…Tyto a další odborné pojmy můžete nalézt, pokud se budete více zajímat o dolní končetiny po odborné stránce. Cílem tohoto článku není odborný popis funkce dolních končetin, cílem vysvětlit důležitost správné funkce nohy pro zbytek těla. V článku bych chtěl popsat co nejjednodušším způsobem celou problematiku z, jak ji vnímám v rámci svojí praxe.

 Kde se nachází chodidla, to zcela jistě není zapotřebí jakkoliv popisovat, upřesnil bych zde na začátek pouze základní pojmy, ve kterých se často chybuje. Pletenec dolní končetiny: základními částmi jsou kosti kyčelní, sedací a kost stydká, dohromady tvoří pánev. Pánev není složena pouze ze zmíněných kostí, ale najdeme zde například sedací hrbol, jamku kyčelního kloubu atd..Dolní končetina(y): Skládají se z dlouhých kostí a kloubů. Z kostí je to kost stehenní, kost holení, kost lýtková. Na dolní končetině najdeme kyčelní kloub resp. hlavici kyčelního kloubu, protože jamka je součástí pánve, dále se zde nachází kloub kolenní. To vše obklopují svaly, cévy, nervy atd. Noha: lidově tímto názvem nazýváme v podstatě celou část těla, která se nachází od kyčle směrem dolů. Pokud někdo řekne, že jej bolí noha, často tím myslí kterékoliv místo ať už je to část stehna nebo lýtko. Není to ale úplně správně. Správně bychom měli nohou nazývat pouze část, která začíná kotníkem a končí jednotlivými prsty. Tolik v jednoduchosti jakési vysvětlení „pozic“ o kterých bych se chtěl v článku zmínit.

Pokud bych měl ze své praxe udělat nějakou statistiku a rozdělit klienty podle částí těla, na které si  nechávají aplikovat různé procedury, tak mohu napsat, že z řad běžné klientely převažuje jednoznačně péče o záda a šíji. Tuto část těla považuji za jakési „centrum“. Nalezneme zde páteř ukrývající míchu, širokou síť nervů a cév a svaly v několika vrstvách. Nervy vybíhají do celého těla a zásadním způsobem zprostředkovávají komunikaci mezi mozkem a jednotlivými částmi těla. Mnohokrát jsem se přesvědčil o spojitosti zad a dalších částí těla, kdy si klient stěžoval na křeče v dolních končetinách, ale příčina a následně řešení se nacházelo právě v oblasti zad, přesněji v oblasti beder a křížové kosti. Proto považuji péči o záda a šíji za stěžejní. Na druhou stranu u sportovců (v mém případě se jedná o cyklisty) nejčastěji pečuji o oblast pletence dolních končetin, o dolní končetiny a o nohy. Z masáží se zde provádí masáž hýžďových svalů, masáž části stehenní a lýtkové a vytírání hlezna (vnitřní kotník, výběžky kostí holenní a lýtkové atd.), metatarzů (prostory mezi záprstními kůstkami). Vytírají se i jednotlivé články prstů. Řeší se tedy primárně části těla, které sportovec nejvíce používá a zatěžuje a kde je potřeba nastartovat proces regenerace nejdříve. Taková je častá praxe. Málo kdo si ale uvědomuje spojitost mezi zády a dolními končetinami, kde, jak už jsem popsal, má kondice zad vliv na funkci dolních končetin a nohou a obráceně pak kondice dolních končetin má nesporný vliv na stav zad. Lidské tělo proto nelze brát část po části, ale je nutné k němu přistupovat jako k celku.

  Napsal jsem toho mnoho, ale ještě stále jsem se nedostal k jedné, svým rozměrem vůči zbytku těla, malé, ale vzhledem ke  svému významu velice podstatné části těla, kterou je právě noha a její součást chodidlo. Pokud jsem zde záda nazval „centrem“, tak noha(y) a chodidlo(a) považuji za jakési zrcadlo(a) či mapu lidského těla. I pokud bude člověk zcela nahý nebo přikrytý, nebudete o něm vědět vůbec nic a dovolí vám odkrýt pouze nohy a pohlédnout na chodidla lze zjistit poměrně velké množství informací a stanovit i velké množství diagnóz. Noha je část těla, která je namáhána ať sedíme nebo stojíme či se pohybujeme. V podstatě celý den stažena v oděvu, v botách, v neustálém kontaktu s podlahou a  je namáhána pohybem.

  Jednou z funkcí, kterou noha u člověka má je funkce tlumící, kdy slouží jako jakési „odpružení“ nárazů při chůzi nebo běhu. Tuto funkci plní zejména díky svému vyklenutí (klenbě) ať už se jedná o klenbu podélnou nebo příčnou. Člověk v minulosti nazul obuv kvůli tomu, aby lépe ochránil nohu, paradoxně však tím vyřadil z velké části z funkce onen tlumící efekt a docílil stavu, kdy již v dětství má řada lidí potíže s tzv. plochou nohou, kdy se klenba vyvine málo nebo se v pozdějším věku propadne. Na druhou stranu u řady lidí byla diagnostikována plochá noha a současně valgózní kotníky (kotníky vychýlené směrem dovnitř) což ale často není způsobeno deformací podélné klenby, ale postavením kolen, kdy k efektu ploché nohy a valgózního kotníku dochází právě při rotaci kolen opět směrem dovnitř.

  Další velmi důležitou funkcí, kterou má noha a kterou zprostředkovává její spodní část tj. chodidlo je funkce stabilizační. Díky pevnému, jistému kontaktu s podložkou si uvědomujeme pozici těla, jsme schopni tělo stabilizovat při různých činnostech a zajistit tak prevenci proti různým zraněním. Chodidlo je částí již zmíněného „zrcadla či mapy“ kde můžeme vidět, jak člověk došlapuje, na které místo nejvíce přenáší váhu. Potenciální problémy mohou být indikovány různými otlaky, výskytem zrohovatělé, ztvrdlé kůže, poranění apod. Lze tak odhalit různé nesouměrnosti, poruchy či onemocnění, což nám může být pomůckou při řešení obtíží v jiných částech těla, například při bolesti zad. Vysvětlení je jednoduché. Chodidla a nohy celkově jsou jakousi základnou. Pokud je základna v pořádku a je stabilizovaná a pevná, je velký předpoklad, že vše co je nad ní, bude rovněž souměrné, nebo bude mít snahu se souměrně vyvíjet. Pokud je ale již na základně něco špatně, tělo má snahu tuto „nerovnost“ vybalancovat, aby zachovalo těžiště. Což se pak odrazí například na postavení pánve, což se následně přenese i na páteř, kde se toto postavení pánve projeví například větší lordózou (vetší než fyziologické prohnutí páteře vpřed) v bederní části. Celý problém se řetězí, protože na větší lordózu v bedrech reaguje další část páteře, tentokráte hrudní, kde je opět snaha o vybalancování do protisměru a prohlubuje se hrudní kyfóza (prohnutí páteře směrem vzad). A tak bychom mohli pokračovat v podstatě až k lebce a od krční páteře směrem k horním končetinám atd.. Nemusí se však vždy jednat o prohloubení lordóz či kyfóz. Záleží na to jak se daný problém projeví na postavení pánve, za daných okolností může dojít ke vzniku skoliózy (vybočení páteře do strany). Ano zde by mohla řada odborníků namítnout, že vše nelze tak jednoduše shrnout a že se vše neděje tak jednoduše jak jsem popsal. Nelze jinak, než souhlasit. Děje v lidském těle jsou daleko složitější, ale popisovat tyto složitosti není záměrem tohoto článku. K tomu slouží odborná literatura. Článek má za úkol popsat základ, kde může každý z nás hledat při potížích pravou příčinu, než půjde k lékaři a na základě svého zjištění se může  každý pokusit se sám o nápravu a prevenci. Důležitost toho, co jsem popsal výše, dokladuje fakt, že jedním z prvních vyšetření, které podstupuje například novorozenec, je kontrola dolních končetin a kyčlí. Pokud se najde nějaké vychýlení, je snahou tuto situaci co nejrychleji řešit například větším nábalem plen, Vojtovou metodou apod. Je tedy patrné, že než se dítě postaví na vlastní nohy a začne na zbytek života zatěžovat svoje tělo, musí mít „základnu“ v pořádku, aby se celý vývoj a růst posouval tím správným směrem. S tím si můžete dát do souvislostí spoustu dalších věcí…uložení vnitřních orgánů atd. atd.

  U vnitřních orgánů, tedy u hladkého svalstva bych ale ještě chvíli zůstal. Jak je známo, funkci vnitřních orgánů (hladké svalstvo) nelze ovládat vůlí na rozdíl od svalstva kosterního, příčně pruhovaného. Zvláštním svalem je srdce, ale tento sval rovněž vůlí neovládáme. Vlastně pokud bychom vše vzali v širších souvislostech, tak i vnitřní orgány můžeme nějak ovlivňovat, ne svoji vůlí, ale tím co děláme. Mám na mysli akupresuru nebo reflexní terapii. Chodidla jsou nejen zrcadlem ale i mapou těla, jak jsem poznamenal. Jednotlivé části chodidel  a nohou si lze představit jako části těla. Pro lepší představu v Reflexologii jsou palce u nohou považovány za hlavu atp. Stimulaci jednotlivých orgánů provádíme prostřednictvím jednotlivých plošek, které jsou s danými orgány ve spojitosti. K tomu nemusí nutně docházet jen při odborné masáži, ale takovou reflexní masáž v podstatě podstupujeme, když chodíme na boso, kdy tlakem proti podložce opět masírujeme a stimulujeme jednotlivé reflexní plošky, což má pozitivní vliv na funkci dalších částí těla. Pokud se ale obujeme do bot a ještě k tomu nás boty někde tlačí, může dojít k opačnému efektu, kdy začneme bolavému místu ulevovat a kruh se nám uzavírá.

 

   Doslova specialitou jsou některé anomálie nebo zranění na chodidlech nebo nohách.

   Mezi takové patří vbočený palec směrem dovnitř, kdy výrazně vystupuje kloub do strany. Jedná se o tzv. Halux valgus, kdy mezi příčinami převažují vlivy jako nevhodná obuv, dlouhotrvající zátěž bez nějaké regenerace apod.

  Dále drápovité nebo kladívkové prsty, často se vyskytující s valgózním palcem, kde příčinou bývá opět často nevhodná obuv a zátěž. Je nutné zmínit, že svůj vliv může hrát i dědičnost, hypermobilita  apod.

  Dalším, často se vyskytujícím problémem je tzv. patní ostruha. Jedná se o stav, kdy se z části pružné plantární šlachy (šlacha kryjící chodidlo) stává část nepružná, zkostnatělá, kde se navíc mohou vyskytnout i další výrůstky, které tlačí na okolní tkáně a způsobují silnou bolest. Příčinou může být opět přetěžování chodidel a k tomu neúměrná nebo chybějící regenerace. Pokud od patní ostruhy opět celý problém rozvinu, dostanu se do místa o stránku výše, kde jsem se snažil popsat, jak déle trvající dysbalance nebo nesouměrnosti na základně (na chodidlech) může ovlivnit postavení a funkci celého těla.

   Poslední problémem, na který bych upozornil, má spojitost spíše s hygienickou stránkou věci. Často se setkávám s různými druhy plísní a s komplikacemi spojenými s nedostatečnou hygienou nohou. 

   Pokud má člověk již nějaký zdravotní problém,  je zpravidla řada na nějakém specialistovi (ortoped, neurolog atp.) Problémům lze ale úspěšně předcházet. Pokusím se vypsat pár bodů, které bych použit jako prevenci vzniku výše popsaných potíží. Věnujte svých chodidlům dostatečnou pozornost, všímejte si vznikajících otlaků a drobných poranění a přemýšlejte, co je mohlo způsobit, problém řešte.

        Prevence

        Kupujte si boty podle toho, jakou máte nohu, ne podle toho, jakou mají barvu nebo z jak exkluzivního jsou materiálu. Co se materiálu a designu boty týká, zvažujte, jakou pohybovou aktivitu budete v botách nejčastěji vykonávat, zda se má jednat o boty pracovní, sportovní, nebo pouze o přezůvky na cestu z koupelny k posteli a kolik času v těchto botách budete trávit apod.

         Řada sportovních prodejen nabízí speciální boty. Pronační, supinační apod. Jakou botu potřebujete a zda vůbec nějakou speciální by vám měl poradit specialista v oboru (Podiatr).  Je vhodné absolvovat vyšetření na podoskopu a konzultovat se specialistou jaký druh pohybové aktivity máte v úmyslu provozovat. Pokud se vám ke specialistovi nechce, poradil bych vám alespoň,  zakoupit boty bez nějakého funkčního vylepšení, podle tvaru nohy.

         Obuv vám musí sedět, musí dobře obejmout celou nohu a zajistit dobrou fixaci paty. Jen při dobrém kontaktu prstů, malíkové hrany a paty máte dobrý předpoklad, že váš pohyb bude veden správně.

          Kupujte si kvalitní ponožky, poškozené vyhazujte. Dbejte na hygienu.

         Po zátěži dopřejte chodidlům například uvolňující lázeň, kterou můžete následně doplnit automasáží pomocí tenisového míčku, kdy rovnoměrně po délce chodidla v několika řadách masírujete a protahujete plantární šlachu od prstů k patě.

         Pokud je to možné a nehrozí nějaké poranění chodidla, trénujte chůzi na boso (doma, v létě venku apod., je dobré toto aplikovat i u dětí, ale se zvýšenou opatrností. Dejte pozor při „bosé“ chůzi na delší vzdálenosti nebo přímo při běhu. Pro tento způsob pohybu už je zapotřebí trénovat a zvykat si. Nedoporučuji začít například hned běhat bez bot, hrozí vznik zánětu Achilovy šlachy a další potíže. Bosý běh má svá specifika.

          Začínajícím sportovcům, nejčastěji běžcům, kde dochází k častým zraněním dolních končetin, nohou a chodidel doporučuji prostudovat si odkazy pod názvem Chi Runnning – běh s minimálním úsilím, základy běhu, ale i pokročilé techniky, které popisuje například Běžecká škola Miloše Škorpila a další.

         Ať jste pracující lidé nebo profesionální, vrcholoví sportovci využívejte všech dostupných metod regenerace, jako jsou masáže, sauna, vodoléčba, zábaly a další.

  Závěrem bych tedy upozornil na neoddiskutovatelnou funkci chodidel a nohou a jejich důležité propojení se zbytkem těla. Chtěl bych vyzdvihnout důležitost kontroly stavu této části těla při řešení různých problémů. Jak někdo, někde, někdy napsal nebo řekl… „často to bolí jinde, než kde je problém“  a jak se jistě shodneme, začít je vždy dobré od základu. V tomto článku neuvádím žádný seznam použité literatury. Čerpal jsem z informací, které jsem v minulosti obdržel v různých kurzech a školách, dále jsem čerpal ze svých zkušeností a popsal vlastní postřehy a názory. Jsem srozuměn s tím, že ne ve všem se musí moje názory a vědomosti shodovat s názory a vědomostmi kohokoliv jiného. Každý si tak sám musí z toho článku vzít to, s čím souhlasí, udělat si vlastní názor na věc nebo zkrátka vzít článek jako jeden z mnoha a tyto stránky opustit.

  V rámci své práce se u řady činností zaměřuji na chodidla, nohy, posouzení jejich stavu apod. Pokud vás problematika zajímá a máte chuť ji více rozebrat nebo vyzkoušet například Reflexní masáž, osvětlit si stabilizaci postoje, správný nášlap apod. kontaktujte mne, rád s vámi vše proberu.

 13.7.2016 Aleš Melka

Zpět na blog